{"id":31,"date":"2026-01-19T09:47:32","date_gmt":"2026-01-19T09:47:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.smetanaquartet.com\/?page_id=31"},"modified":"2026-02-18T15:49:43","modified_gmt":"2026-02-18T15:49:43","slug":"history","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.smetanaquartet.com\/cs\/quartet\/history\/","title":{"rendered":"Historie kvarteta"},"content":{"rendered":"\n

Po\u010d\u00e1tky Smetanovc\u016f 1943-45<\/h3>\n\n\n\n
\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
1944, Anton\u00edn Kohout, Jaroslav Rybensk\u00fd, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, V\u00e1clav Neumann<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

U zrodu kvarteta, z kter\u00e9ho se vytvo\u0159ilo slavn\u00e9 Smetanovo kvarteto st\u00e1l Anton\u00edn Kohout. D\u016fle\u017eit\u00fdm mezn\u00edkem bylo setk\u00e1n\u00ed na Konzervato\u0159i s o rok mlad\u0161\u00edm houslistou V\u00e1clavem Neumannem. Tyto dv\u011b siln\u00e9 osobnosti spojoval siln\u00fd a jednotn\u00fd z\u00e1jem hr\u00e1t v kvartetu. V\u00e1clav Neumann hr\u00e1l prim, Josef Vlach sekund, Neumann\u016fv bratr violu, Kohout violoncello a v roce 1941 v kv\u011btnu se p\u0159edstavili jako Sm\u00edchovsk\u00e9 kvarteto v Nelahozevsi s Dvo\u0159\u00e1kov\u00fdm kvartetem Es Dur zvan\u00fdm ,,Slovansk\u00fd\u201c. Zkou\u0161eli u Neumann\u016f na Sm\u00edchov\u011b, kde m\u011bli velkou podporu a z\u00e1zem\u00ed u tat\u00ednka ing. Neumanna a odborn\u00fd dohled prof. Josefa Micky. V roce 1943 profesor Josef Micka a Karel Pravoslav S\u00e1dlo spolu s Kohoutem \u0159e\u0161ili nov\u00e9 obsazen\u00ed tohoto souboru. 28. z\u00e1\u0159\u00ed vystoupili v M\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b v nov\u00e9m slo\u017een\u00ed V\u00e1clav Neumann, Jaroslav Rybensk\u00fd housle, Anton\u00edn Kohout violoncello a Lubom\u00edr Kosteck\u00fd viola pod n\u00e1zvem Komorn\u00ed sdru\u017een\u00ed konzervato\u0159e hudby. Posl\u00e9ze vystupovali pod n\u00e1zvem Kvarteto \u010desk\u00e9 konzervato\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
1945, Anton\u00edn Kohout, Jaroslav Rybensk\u00fd, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, V\u00e1clav Neumann<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Prvn\u00ed koncert ve slo\u017een\u00ed Jaroslav Rybensk\u00fd, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, V\u00e1clav Neumann a Anton\u00edn Kohout se uskute\u010dnil ve velk\u00e9m s\u00e1le \u00dast\u0159edn\u00ed knihovny 6. 11. 1945. Na programu se uv\u00e1d\u00ed smy\u010dcov\u00e1 kvarteta Bed\u0159icha Smetany a V\u00edt\u011bzslava Nov\u00e1ka. Smetanovsk\u00fd program se stal synonymem jejich n\u00e1zvu. Dal\u0161\u00ed kontakty s jejich u\u010diteli z Konzervato\u0159e, p\u0159edev\u0161\u00edm s K. P. S\u00e1dlem a Josefem Mickou m\u011bly velk\u00fd v\u00fdznam pro jejich dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj. V roce 1946 se p\u0159ipravili na prvn\u00ed svoj\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017e v \u017denev\u011b, kde interpretovali Ravela F dur, Dvo\u0159\u00e1ka As dur a Beethovena op. 59 „Razumovsk\u00fd“. Reperto\u00e1r nem\u011bli sice moc ohran\u00fd, p\u0159esto se um\u00edstili se na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b spole\u010dn\u011b s Turinsk\u00fdm kvartetem.<\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem t\u00e9ho\u017e roku (1946) se V\u00e1clav Neumann rozhodl odej\u00edt z kvarteta a v\u011bnovat se dirigentstv\u00ed. Nastala ot\u00e1zka, kdo bude prim\u00e1riem? Velkou touhou bylo z\u00edskat koncertn\u00edho mistra \u010cesk\u00e9ho komorn\u00edho orchestru Ji\u0159\u00edho Nov\u00e1ka, kter\u00e9ho si h\u00fd\u010dkal V\u00e1clav Talich pro s\u00f3lovou kari\u00e9ru. Jaroslav Rybensk\u00fd po dohod\u011b p\u0159e\u0161el k viole a uplatnil zde sv\u00e9 kvality jako dosavadn\u00ed prim\u00e1rius, co\u017e nebylo marn\u00e9. Tak za\u010dala slavn\u00e1 \u00e9ra Smetanovc\u016f. Nov\u00e1k byl v\u00fdjime\u010dn\u00fd houslista, kvartetu p\u0159inesl virtuositu, obdivuhodn\u00fd hudebn\u00ed instinkt a punc jedine\u010dnosti. Lubom\u00edr Kosteck\u00fd jako sekundista vedle Nov\u00e1ka nem\u011bl lehkou \u00falohu, ale nakonec mus\u00edme smeknout p\u0159ed jeho poctivost\u00ed a schopnost\u00ed se mu p\u0159izp\u016fsobit. Kohout byl cellista pevn\u00e9ho rytmu, kvalitn\u00edho t\u00f3nu a pro kvarteto neoceniteln\u00fd mana\u017eer. Dok\u00e1zal \u0159e\u0161it racion\u00e1ln\u011b nejednu p\u0159ek\u00e1\u017eku, kter\u00e1 by mohla ohrozit \u010dinnost kvarteta.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
1949, Anton\u00edn Kohout, Jaroslav Rybensk\u00fd, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Josef Micka, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Od ledna 1947, kdy nastoupil Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, za\u010dali studovat op\u011btovn\u011b cel\u00fd sv\u016fj dosavadn\u00ed program, koncert\u016f m\u011bli tento rok pouze sedm. Obdobn\u00e1 situace se opakovala o osm let pozd\u011bji odchodem Jaroslava Rybensk\u00e9ho a n\u00e1stupem Dr. Milana \u0160kampy. Op\u011bt piln\u011b studovali novou i ji\u017e nastudovanou literaturu v nov\u00e9m obsazen\u00ed. V roce 1948 u\u017e m\u011bli rozs\u00e1hl\u00fd reperto\u00e1r, zv\u00fd\u0161il se i po\u010det koncert\u016f. Poprv\u00e9 se \u00fa\u010dastnili festivalu Pra\u017esk\u00e9 jaro v roce 1949, kde uvedli oba Smetanovy kvartety a Schubert\u016fv Smrt a d\u00edvka. Od t\u00e9 doby u nich m\u016f\u017eeme datovat hru zpam\u011bti, kter\u00e1 byla obdivuhodn\u00e1 a \u010dasto diskutovan\u00e1 a\u017e do dne\u0161n\u00ed doby.<\/p>\n\n\n\n

Po\u010det tuzemsk\u00fdch koncert\u016f st\u00e1le rostl. Prvn\u00ed zahrani\u010dn\u00ed zku\u0161enost je \u010dekala v Polsku. Zaj\u00edmav\u00e9 bylo i prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m doma vystupovali. Tov\u00e1rn\u00ed haly, nemocnice, arm\u00e1dn\u00ed domy, u\u010d\u0148\u016fm v \u010cKD a v\u00fdchovn\u00e9 koncerty se staly p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k usazen\u00ed programu. Anton\u00edn Kohout tyto brig\u00e1dy sh\u00e1n\u011bl a posl\u00e9ze mu byly nab\u00edzeny i tradi\u010dn\u00ed koncertn\u00ed s\u00e1ly po cel\u00e9 republice. N\u00e1sledovala prvn\u00ed gramofonov\u00e1 nahr\u00e1vka v r\u00e1mci sout\u011b\u017ee smy\u010dcov\u00fdch kvartet v roce 1950.
Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee na prvn\u00edm m\u00edst\u011b se um\u00edstilo d\u00edv\u010d\u00ed smy\u010dcov\u00e9 kvarteto z Moskvy a pak Smetanovci.<\/p>\n\n\n\n

1951 se stali komorn\u00edm souborem \u010cesk\u00e9 filharmonie a t\u00edm byli aspo\u0148 trochu finan\u010dn\u011b zaji\u0161t\u011bni. Po ur\u010dit\u00fdch probl\u00e9mech byli zpro\u0161t\u011bni i povinnosti h\u0159e v orchestru a mohli se pln\u011b v\u011bnovat p\u0159\u00edprav\u011b v kvartetu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
Anton\u00edn Kohout, Franz Konwitschny, Jaroslav Rybensk\u00fd, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V roce 1952 se jejich po\u010det koncert\u016f zv\u00fd\u0161il na 72 a krom\u011b Ma\u010farska se objevuj\u00ed ve v\u00edde\u0148sk\u00e9m Musikvereinu , kde pro velk\u00fd \u00fasp\u011bch hr\u00e1li velmi \u010dasto a mnoho let. V t\u00e9to dob\u011b se poznali s Franzem Konwitschnym u n\u00e1s na Pra\u017esk\u00e9m jaru, kter\u00fd ji\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o pozv\u00e1n\u00ed Smetanovc\u016f tak\u00e9 do Lipska.
26. \u010dervna se zavr\u0161ilo i jejich vysoko\u0161kolsk\u00e9 studium absolventsk\u00fdmi koncerty. Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k Cha\u010daturijanem, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd \u010cajkovsk\u00fdm a Jaroslav Rybensk\u00fd violov\u00fdm Haendlem. Anton\u00edn Kohout v t\u00e9to dob\u011b musel \u0159e\u0161it mimo jin\u00e9 i sv\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my a na p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f byl i neschopen hr\u00e1t. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech 1953-54 se roz\u0161i\u0159uje zna\u010dn\u011b jejich kvartetn\u00ed reperto\u00e1r a zvy\u0161uje se po\u010det zahrani\u010dn\u00edch koncert\u016f a\u017e kolem sta ro\u010dn\u011b. Za\u010d\u00edn\u00e1 se m\u011bnit pom\u011br tuzemsk\u00fdch koncert\u016f v\u016f\u010di zahrani\u010dn\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Pr\u00e1zdninov\u00e1 p\u0159\u00edprava<\/h3>\n\n\n\n

Kdy\u017e byl je\u0161t\u011b \u010dlenem violista Jaroslav Rybensk\u00fd (do roku 1956), tr\u00e1vili Smetanovci letn\u00ed \u010das se sv\u00fdm profesorem Josefem Mickou v pronajat\u00fdch chalup\u00e1ch. Zprvu v Podbo\u0159ansk\u00e9m Rohozci v dom\u011b, kde se p\u016fvodn\u011b vyr\u00e1b\u011bly rakve. Jedno l\u00e9to m\u011bli dokonce mo\u017enost b\u00fdt b\u011bhem l\u00e9ta na z\u00e1mku Hlubok\u00e1 nad Vltavou.<\/p>\n\n\n\n

Ke konci pades\u00e1t\u00fdch let, kdy Anton\u00edn Kohout a Lubom\u00edr Kosteck\u00fd m\u011bli ji\u017e rodiny, byla jejich touha i nutnost pro\u017e\u00edt l\u00e9to mimo Prahu dohromady s d\u011btmi takov\u00e1, \u017ee za\u010dali hledat m\u00edsto, kde by se mohli z\u00e1rove\u0148 s kvartetn\u00edmi kolegy p\u0159ipravovat na novou koncertn\u00ed sezonu. Klav\u00edrista Josef P\u00e1len\u00ed\u010dek pozval Anton\u00edna Kohouta prvn\u011b do Lu\u010dan nad Nisou, t\u00edm vznikla my\u0161lenka po\u0159\u00eddit si zde vlastn\u00ed chalupy.<\/p>\n\n\n\n

Obydl\u00ed zde byla v pades\u00e1t\u00fdch letech hojn\u011b k dispozici, kdy\u017e je nucen\u011b opustili sude\u010dt\u00ed N\u011bmci. Hlavn\u011b o roubenky nebyl t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1jem, st\u00e1t je prod\u00e1val skoro zadarmo. Ty, kter\u00e9 se neprodaly, nech\u00e1vali mnohdy \u00fa\u0159edn\u00edci rozj\u00ed\u017ed\u011bt buldozerem. Oblast Lu\u010dan mezi Smr\u017eovkou a Horn\u00edm Maxovem tehdy okouzlila tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9ho houslistu a pedagoga Alexandra Plocka \u010di v\u00fdtvarn\u00edka Ji\u0159\u00edho Trnku. Pozd\u011bji se tu objevili jako chalup\u00e1\u0159i i pianistka Mirka Kramperov\u00e1 s man\u017eelem dirigentem V\u00edtem Mickou.<\/p>\n\n\n\n

Kohoutovi se nejd\u0159\u00edve nast\u011bhovali do jedn\u00e9 chalupy a posl\u00e9ze si vybrali prot\u011bj\u0161\u00ed \u201e\u0161v\u00fdcarku\u201c. U Nov\u00e1k\u016f v\u00fdb\u011br chalupy nechal Ji\u0159\u00ed, tehdy je\u0161t\u011b jako svobodn\u00fd ml\u00e1denec, na sv\u00e9 matce. Ta si vybrala t\u0159i objekty a pak (bohu\u017eel) zvolila tu nejv\u011bt\u0161\u00ed. Chalupa z roku 1876 byla p\u016fvodn\u011b \u0159eznictv\u00ed s kr\u00e1mem a ud\u00edrnou. Stav v\u011bt\u0161iny chalup vy\u017eadoval okam\u017eit\u00e9 opravy, p\u0159edev\u0161\u00edm shnil\u00fdch podlah a rozbit\u00fdch st\u0159ech, ve\u0161ker\u00e9 objekty toti\u017e tr\u00e1pila vlhkost, \u010dervoto\u010d i d\u0159evomorka.<\/p>\n\n\n\n

 U Kosteck\u00fdch na oprav\u00e1ch pracoval Lubom\u00edr jen za pomoc\u00ed syna a \u0159emesln\u00edk\u016f, r\u00e1d m\u011bl v\u0161e osobn\u011b pod kontrolou, co\u017e bylo ku prosp\u011bchu v\u011bci. U Ji\u0159\u00edho se d\u00edky tehdej\u0161\u00edm \u0159emesln\u00edk\u016fm opravovalo hlavn\u011b stylem \u201ePot\u011bmkinovy vesnice\u201c, nikdo na pr\u00e1ce pe\u010dliv\u011b nedohl\u00ed\u017eel.  Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k nebyl na tyto pr\u00e1ce moc \u0161ikovn\u00fd, a\u010dkoliv byl z venkova. Pom\u00e1hal v d\u011btstv\u00ed sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm pouze okop\u00e1vat brambory a trochu sekat tr\u00e1vu. Jeho otec ho toti\u017e nikdy nenechal nic d\u011blat, aby si nezranil ruce.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se v roce 1964 Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k ve \u010dty\u0159iceti letech o\u017eenil, vztah s jeho matkou se zm\u011bnil tak, \u017ee si musel nakonec v Lu\u010danech nad Nisou pronajmout na l\u00e9to pokoj v jin\u00e9 chalup\u011b. D\u00edky tomu se mohla pom\u011brn\u011b v klidu na ja\u0159e roku 1966 narodit jeho dcera Dagmar. Ji\u0159\u00ed krom\u011b zkou\u0161ek kvarteta tehdy p\u0159es l\u00e9to cvi\u010dil i houslov\u00fd koncert B. Bart\u00f3ka, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b provedl s \u010ceskou filharmoni\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Milan \u0160kampa p\u0159i\u0161el do Lu\u010dan nad Nisou a\u017e po roce 1957, kdy se stal violistou Smetanova kvarteta. Vybral s rodinou, na rozd\u00edl od ostatn\u00edch, zd\u011bn\u00fd domek ve vedlej\u0161\u00edm Horn\u00edm Maxov\u011b. Jeho bratr Violoncellista a pedagog Mirko si koupil roubenku v Lu\u010danech, kterou vlastn\u00ed dodnes.<\/p>\n\n\n\n

Rodiny Smetanovc\u016f se do chalupa\u0159en\u00ed v Jizerk\u00e1ch tak zamilovali, \u017ee dokonce Kohoutovi na p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nechali sv\u00e9 d\u011bti p\u0159ehl\u00e1sit do tamn\u00ed z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Smetanovci si vy\u010dlenili pro p\u0159\u00edpravu koncertn\u00ed sez\u00f3ny v\u017edy cel\u00fd srpen. Zkou\u0161elo se od dev\u00edti do jedn\u00e9.  Nejd\u0159\u00edve byla zku\u0161ebna u Kohout\u016f, pozd\u011bji se zkou\u0161elo i u Kosteck\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

Posledn\u00ed t\u00fdden v srpnu si pravideln\u011b sv\u016fj p\u0159ipraven\u00fd reperto\u00e1r je\u0161t\u011b obehr\u00e1li v lu\u010dansk\u00e9 Sokolovn\u011b, v kostele Nanebevzet\u00ed panny Marie a v tanvaldsk\u00e9m kin\u011b. Zaj\u00edmavost\u00ed byly koncerty na Mal\u00e9 Sk\u00e1le v Sokolovn\u011b spolu s vernis\u00e1\u017e\u00ed obraz\u016f mal\u00ed\u0159e Josefa J\u00edry, ten zde m\u011bl i sv\u016fj ateli\u00e9r. Byl jeden z mnoha v\u00fdtvarn\u00edk\u016f, kter\u00fd Smetanovce zachycoval na pl\u00e1tnech p\u0159i zkou\u0161k\u00e1ch, nebo na koncertech v Jizerk\u00e1ch. Ka\u017edoro\u010dn\u00ed posledn\u00ed letn\u00ed koncert se konal ji\u017e v Praze na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Od \u0161edes\u00e1t\u00fdch let Smetanovce \u010dekalo pravideln\u011b podzimn\u00ed japonsk\u00e9 turn\u00e9, kter\u00e9 trvalo n\u011bkdy i \u010dtvrt roku.  <\/p>\n\n\n\n

Kolem roku 1963 violoncellista Kvarteta hl. m\u011bsta Prahy Zden\u011bk Kon\u00ed\u010dek vlastnil v Ji\u0159et\u00edn\u011b pod Bukovou tak\u00e9 chalupu, co\u017e je kousek od Lu\u010dan nad Nisou. V tomto \u010dase byli spolu se Smetanovci je\u0161t\u011b kamar\u00e1di, kte\u0159\u00ed spojovali pr\u00e1ci se z\u00e1bavou. Slavili s rodinami a p\u0159\u00e1teli za bujar\u00e9ho vesel\u00ed tradi\u010dn\u00ed \u201eletn\u00ed Silvestry\u201c v mask\u00e1ch.Nad\u011b\u017eda Kosteck\u00e1 byla skv\u011bl\u00e1 hostitelka a kucha\u0159ka. S Lubom\u00edrem dok\u00e1zali vytvo\u0159it \u00fa\u017easnou pohodu pro hojn\u00fd po\u010det host\u016f r\u016fzn\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed i politick\u00fdch n\u00e1zor\u016f. Marie Kohoutov\u00e1 zase um\u011bla mimo jin\u00e9 sv\u00e9 vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 buchty a sladk\u00e9 kol\u00e1\u010de.<\/p>\n\n\n\n

Pozd\u011bji se k t\u00e9to muzikantsk\u00e9 rodin\u011b chalup\u00e1\u0159\u016f p\u0159idal dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00fd \u010dlov\u011bk pro Smetanovce, zvuka\u0159 Milan Kulhan.Ten dal podn\u011bt k tomu, \u017ee se v lu\u010dansk\u00e9m kostele nato\u010dila v \u010dervnu roku 1975 historicky prvn\u00ed digit\u00e1ln\u00ed nahr\u00e1vka hudby ve spolupr\u00e1ci s Nippon Columbia\/Denon a Supraphonem. V\u00edce se m\u016f\u017eete dozv\u011bd\u011bt z rozhovoru (v sekci nahr\u00e1vky) p\u0159\u00edmo s panem Kulhanem, kter\u00fd poskytl dnes ji\u017e neopakovateln\u00e9 vzpom\u00ednky na tuto dobu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
Anton\u00edn Kohout, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, Lucany, Milan \u0160kampa<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V roce 1975 tak\u00e9 vznikl b\u011bhem srpna televizn\u00ed dokument o Smetanovc\u00edch v r\u00e1mci cyklu \u201eMaj\u00ed jm\u00e9no ve sv\u011bt\u011b\u201c.  Re\u017eie se ujal Ladislav V\u00e1\u0148a za p\u0159\u00edtomnosti Evalda Schorma, kter\u00fd m\u011bl v t\u00e9 dob\u011b bohu\u017eel z\u00e1kaz \u010dinnosti z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f. V\u011bt\u0161ina filmu se odehr\u00e1v\u00e1 pr\u00e1v\u011b v Jizerk\u00e1ch. I v sou\u010dasnosti potomci Smetanovc\u016f udr\u017euj\u00ed jak chalupy, tak i hudebn\u00ed tradice v Lu\u010danech nad Nisou v podob\u011b letn\u00edch komorn\u00edch koncert\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Fin\u00e1ln\u00ed obsazen\u00ed<\/h3>\n\n\n\n

V roce 1954-55 vystupovali na v\u011bt\u0161in\u011b evropsk\u00fdch podi\u00edch,  jejich program nab\u00edzel jak \u010deskou hudbu tak n\u011bmeckou. Neb\u00e1li se Debussyho zahr\u00e1t v Pa\u0159\u00ed\u017ei, Beethovena, Mozarta, Schuberta, Brahmse v Salcburku a Bonnu. V\u0161ude je s nad\u0161en\u00edm p\u0159ijala jak kritika tak i obecenstvo. Franz Konwitschny je op\u011bt pozval ke spolupr\u00e1ci s Gewandhausorchestrem. Na dubnov\u00e9m koncert\u011b v Lipsku se p\u0159edstavil Nov\u00e1k se Sukovou Fantasi\u00ed a Rybensk\u00fd s violov\u00fdm Bart\u00f3kem. Po p\u0159est\u00e1vce nastoupili jako kvarteto se Smetanov\u00fdm „Z m\u00e9ho \u017eivota“. T\u011b\u017eko se i dnes setk\u00e1me s takov\u00fdm programem a obsazen\u00edm.
V roce 1955 museli \u0159e\u0161it zdravotn\u00ed probl\u00e9m Jaroslava Rybensk\u00e9ho. M\u011bl velk\u00e9 probl\u00e9my s p\u00e1te\u0159\u00ed a t\u00edm i levou rukou, koncerty dohr\u00e1val s velk\u00fdmi bolestmi. V\u00fdr\u016fstky na p\u00e1te\u0159i tla\u010dily na nerv. Po t\u011b\u017ek\u00e9m rozhodov\u00e1n\u00ed se Rybensk\u00fd odhodlal odej\u00edt z kvarteta, kter\u00e9mu se nyn\u00ed dost\u00e1valo t\u011bch nejlep\u0161\u00edch kritik na evropsk\u00fdch podi\u00edch. Dokonce se za\u010dalo v\u00e1\u017en\u011b jednat o velk\u00e9m koncertn\u00edm turn\u00e9 do Ameriky. Op\u011bt situaci vy\u0159e\u0161il Kohout s n\u00e1vrhem zkusit osmadvacetilet\u00e9ho houslistu Milana \u0160kampu. Znal ho z d\u011btstv\u00ed jako talentovan\u00e9ho muzikanta s bohatou fantazi\u00ed, u\u017easnou energi\u00ed a perfektn\u00ed pam\u011bt\u00ed, ale kter\u00fd pot\u0159eboval v\u00edce koncentrace. V lednu 1956 poslal Kohout na Slovensko Milanovi telegram, kter\u00fd zde s\u00f3lov\u011b koncertoval se svou budouc\u00ed \u017eenou Jarom\u00edrou, jestli by p\u0159ijal nab\u00eddku do Smetanovc\u016f. B\u011bhem p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f dok\u00e1zal \u0160kampa nemo\u017en\u00e9! Vym\u011bnit housle za violu a nau\u010dit se ji\u017e zab\u011bhnut\u00fd program Smetanovc\u016f a to i zpam\u011bti! Prvn\u00ed zat\u011b\u017ek\u00e1vac\u00ed zkou\u0161kou bylo turn\u00e9 po N\u011bmecku. Obst\u00e1li a kritika je ozna\u010dila za sv\u011btovou \u0161pi\u010dku. Program byl velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd, Brahms\u016fv B dur kvartet op. 67, nov\u011b uvedli Jan\u00e1\u010dka \u010d. 1, kter\u00e9ho nato\u010dili spolu s Mozartem d moll do rozhlasu v Br\u00e9m\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n

V \u010dervnu 1956 p\u0159ijeli na festival do Stockholmu s Beethovenem c moll op. 18. N\u00e1sledovaly Helsinky, kde na p\u0159\u00e1n\u00ed Jeana Sibelia uvedli za jeho p\u0159\u00edtomnosti kvartet d moll Voces intimes. V srpnu je \u010dekal festival v Salzburku.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Anton\u00edn Kohout, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Lu\u010dany nad Nisou, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, Milan \u0160kampa<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Milan \u0160kampa se osv\u011bd\u010dil a po n\u00e1ro\u010dn\u00fdch dev\u00edti m\u011bs\u00edc\u00edch. Postupn\u011b uv\u00e1d\u011bli znovu nastudovan\u00fd program. \u0160kampu n\u00e1sledn\u011b \u010dekala dal\u0161\u00ed zkou\u0161ka. Nahr\u00e1vka Mozarta d moll a Es dur pro firmu Columbia, s kterou se p\u0159edstavili v \u0159\u00edjnu na turn\u00e9 po Brit\u00e1nii. Tato deska m\u00e1 dodnes vysokou um\u011bleckou kvalitu.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00fd koncert se uskute\u010dnil 15. \u0159\u00edjna 1956. Setkali se s \u010ceskou filharmoni\u00ed a Karlem An\u010derlem v lond\u00fdnsk\u00e9m Royal Festival Hall, kde p\u0159ednesli Elgarovu Introdukci a Allegro pro kvartet a smy\u010dcov\u00fd orchestr.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed i ofici\u00e1ln\u00ed uzn\u00e1n\u00ed, Cenu m\u011bsta Prahy, st\u00e1tn\u00ed cenu, \u0158\u00e1d pr\u00e1ce, a jin\u00e9. Stali se velmi mlad\u00fdmi dr\u017eiteli t\u011bchto, na tuto dobu, presti\u017en\u00edch cen.<\/p>\n\n\n\n

Amerika<\/h3>\n\n\n\n

3. \u00fanora 1957 zah\u00e1jili americk\u00e9 turn\u00e9 v New Yorku, kter\u00e9 kon\u010dilo 31. b\u0159ezna posledn\u00edm koncertem v Elkins Park v Pennsylvanii. Nab\u00eddli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010desk\u00fd program, v\u010detn\u011b kvarteta, tehdy soudob\u00e9ho skladatele V\u00edt\u011bzslava Nov\u00e1ka. Na jednat\u0159iceti koncertech p\u0159edstavili Ameri\u010dan\u016fm p\u0159edev\u0161\u00edm \u010deskou hudbu. Jako \u010desk\u00fd komorn\u00ed soubor se zde p\u0159edstavili prvn\u00ed. Jejich slavn\u00ed p\u0159edch\u016fdci Jan Kubel\u00edk, Franti\u0161ek Ond\u0159\u00ed\u010dek, Jaroslav Kocian, Ema Destinnov\u00e1 nebo Karel Burian, zde zanechali nesmazatelnou stopu u\u017e p\u0159ed v\u00edce ne\u017e dvaceti lety!<\/p>\n\n\n\n

D\u00edky jejich velkolep\u00e9mu \u00fasp\u011bchu se sv\u011btov\u00ed mana\u017ee\u0159i za\u010dali zaj\u00edmat o dal\u0161\u00ed na\u0161e muzikanty a um\u011blce. Po Americe se Smetanovci zastavili i na Island\u011b prezentovat \u010ceskolslovensko na t\u0159ech koncertech.
Po kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase doma je \u010dekalo kv\u011btnov\u00e9 turn\u00e9 po N\u011bmecku. A v Praze stihli je\u0161te celove\u010dern\u00ed koncert. Byli jako jedin\u00fd \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed komorn\u00ed soubor na festivalu Pra\u017esk\u00e9 jaro.<\/p>\n\n\n\n

26. srpna po p\u0159\u00edprav\u011b a odpo\u010dinku v Lu\u010danech se vypravili do Austr\u00e1lie, na Nov\u00fd Z\u00e9land, posl\u00e9ze do Indon\u00e9sie a Indie. Dom\u016f se vr\u00e1tili p\u0159ed \u0160t\u011bdr\u00fdm dnem! Program tentokr\u00e1t ji\u017e nebyl v\u00fdhradn\u011b \u010desk\u00fd jako v USA.<\/p>\n\n\n\n

Japonsko<\/h3>\n\n\n\n
\"\"
Anton\u00edn Kohout, Japan, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, Milan \u0160kampa, Yasuo Nakato<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V roce 1958 se uskute\u010dnil prvn\u00ed z\u00e1jezd \u010desk\u00e9ho kvarteta do \u010c\u00edny a Japonska. Op\u011bt s velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok p\u0159ijali do Japonska tak\u00e9 \u010ceskou filharmonii. Smetanovce pozvala agentura Japan Arts Corporation v \u010dele s panem Yasuo Nakato. Jejich spolupr\u00e1ce trvala a\u017e do konce \u010dinnosti kvarteta.
V roce 1959 kvarteto pozvala op\u011bt Amerika a Kanada.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1961 se uskute\u010dnilo velk\u00e9 turn\u00e9 po Evrop\u011b. V t\u00e9 dob\u011b si Smetanovci uv\u011bdomili, \u017ee zanedb\u00e1vaj\u00ed koncerty v tuzemsku. Na podzim se proto objevili v jednat\u0159iceti \u010desk\u00fdch m\u011bstech.<\/p>\n\n\n\n

Musel se \u0159e\u0161it dal\u0161\u00ed probl\u00e9m, na jak\u00e9 n\u00e1stroje budou hr\u00e1t. Osudov\u00fdm jm\u00e9nem se stal housla\u0159 P\u0159emysl Otakar \u0160pidlen. Od 11. ledna 1961 hr\u00e1lo cel\u00e9 kvarteto na n\u00e1stroje tohoto \u010desk\u00e9ho mistra. Byla to dobr\u00e1 volba. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee by se hodilo pro takov\u00e9 muzikanty z\u00edskat n\u00e1stroje italsk\u00fdch mistr\u016f. Ale kvarteto, ostatn\u011b i n\u00e1\u0161 st\u00e1t, nem\u011bly tak obrovsk\u00e9 pen\u00edze do t\u00e9to investice. A\u017e rok 1975 p\u0159inesl mo\u017enost m\u00edt italsk\u00e9 n\u00e1stroje d\u00edky st\u00e1tn\u00ed sb\u00edrce. Podn\u011bt a dobr\u00fd tip vze\u0161el od Dr. Milana \u0160kampy, kter\u00fd v\u011bd\u011bl o vhodn\u00fdch n\u00e1stroj\u00edch pro kvarteto u housla\u0159e Guntera ve \u0160v\u00fdcarsku a tak ministerstvo kultury z\u00edskalo tyto n\u00e1stroje. Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k hr\u00e1l na Stradivari 1729 ,,Libon\u201c, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd na Francesco Ruggieri – Cremona 1694, Anton\u00edn Kohout na Giovanni Grancini – Milano 1710 a Milan \u0160kampa pravd\u011bpodobn\u011b m\u011bl Antonius et Hieronymus Fr. Amati – Cremona 1616.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Anton\u00edn Kohout, Ji\u0159\u00ed Nov\u00e1k, Lubom\u00edr Kosteck\u00fd, Milan \u0160kampa, Praha<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V roce 1969 se stali pedagogy na Akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed. Jejich p\u0159\u00ednos v pedagogick\u00e9 \u010dinnosti m\u011bl siln\u00fd vliv na dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj kvartetn\u00ed generace, kter\u00e1 v nich m\u011bla po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed vzor. Dodnes jejich \u017e\u00e1ci jsou osobnostmi p\u0159edn\u00edch smy\u010dcov\u00fdch soubor\u016f. Panochovo, Koci\u00e1novo, Pra\u017e\u00e1kovo, Martin\u016f, Wihanovo, \u0160kampovo, Haasovo kvarteto.<\/p>\n\n\n\n

Posledn\u00ed velk\u00e9 turn\u00e9 po Japonsku se uskute\u010dnilo na podzim 1988. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd koncert se konal v Brn\u011b 27. \u010dervna 1989 v Besedn\u00edm dom\u011b a t\u00edm Smetanovo kvarteto definitivn\u011b ukon\u010dilo \u010dinnost.<\/p>\n\n\n\n